HOW NOT TO DIE/ counting
JEN...
7 týdnů
46 dní
7 728 hodin
463 680 minut
víte, tříměsíční nesvoboda je rozhodně zajímavý experiment s volným časem, skoro až hazdard. proč by někdo skákal z mostu jištěný lanem když může zažít stejný příval adrenalinu při snaze stát se každým dostupnm čistícím prostředkem.
hoďte po mně někdo kytku, spoustu kytek a udělejte mi čaj z růží, ať si vzpomenu, jak voněl ZigZag.
hoď
po
mě
kytku
PS: vzpomínáte si někdo na Mili Heller? Chybí vám taky tak?
chybí.
ReplyDeletestejně jako ty, když nepíšeš.
čestný skatuský, že mě tu teď bude až moc
Delete♥
Pozdravujem! Na margo Milli Heller - taktiez sa mi castokrat pripomina jej davny a kratky, ale o to vyraznejsi vklad sem. z publikovaneho - skor, ako to nenavratne zmizlo, som si stihla zaznacit len:
ReplyDelete-z třídních otloukánků vyrůstají postavy do románů-
Niekedy som po nej patrala a nezdarne, pokus-omyl napriklad tu: http://ask.fm/keepclean/answers/111719119301 Velmi rada by som si od nej nieco precitala. Predpokladam, ze by to bolo este prekvapivejsie a dychvyrazajucejsie, rokmi vyzretejsie.
tahle věta! zajímavé, kolika lidem se vryla do paměti (http://phobiaofbeingnormal.blogspot.co.uk/2012/04/bastards.html tady ji mám taky přepsanou).
Deletehodně jsem se ji snažila vystalkovat, (haha) jestli třeba nepíše někde jinde - jsem si jistá, že s psaním nikdy nepřestala, nebo si alespoň přeju někdy dojít ke zjištění, že v knihkupectví držím v ruce její knihu, kterou vydala pod pseudonymem. všichni bychom ji poznali po několika větách - tak jako ona nepíše nikdo.
našla jsem jen rozhovor s ní u Elišky, link ► http://elissaline.blogspot.co.uk/2012/02/mili-heller.html