Samozřejmě, že jsem po matce. Společně jsme si nechaly ujet vlak, který stál za rohem, abychom se pak v dešti mohly ztratit v jejím rodném městě. Ten den dvakrát (cestou tam a zpět). Pak nám ujel další vlak.

Tohle se mi stává běžně a kdovíproč mě to docela baví, ztrácet se.