Viv

Kdykoli se snažím napsat nějaký dlouhý, inteligentní a místy třeba i vtipný a sarkastický článek (protože na vás nechci jenom suše a stručně něco vysypat, abych si to odbyla), skončím u jedné až maximálně dvou vět nezahrnující ani jedno z kritérií.

Ale to je jedno. Důležitější je, že Kladivo na čarodějnice na nějakou chvíli letí do kouta, protože se ke mě dostala velká a spoustuobrázková kniha o Vivienne Westwood. Pro ,,Westwoodistu" jako jsem já jsou její začátky takhle hezky poskládané na jedné dvojstránce stejným požitkem jako tabulka čokolády.
A protože nechci dělat dva články (zvlášť, když mám takhle nekvalitní fotky se skoromobilovou kvalitou), přikládám ještě čtyři fotky nejspíš ze čtvrtka se mnou a nejteplejší blešákovou bundičkou.